O Brulíčkovi (pohádka) – Věnováno Kohoutkovi

31. 05. 2016 23:53:04
Žil byl jednou jeden povídálek. Není už známo, jak se jmenoval, ale když mu budeme říkat třeba Brulíček, nikdo se kvůli tomu nebude trápit.

Jak už bylo řečeno, Brulíček byl povídálek; ne snad, že by toho měl tolik co říct, ale hodně říct potřeboval. Potřeboval vyslovit pocity, pro které nikdo ještě nevymyslel slova. Věci, pro které jsou pohledy z očí do očí, pocity, o kterých se dá báječně mlčet... ale slov je žalostně málo a příliš se podobají řadě (nejedné řadě) slov, která znamenají i mnoho dalších pocitů, citů...
Jednoho rána se Brulíček probudil a pod hlavou našel slovník, ve kterém se toho hemžilo slovy jako puhlenutá pašumidla, korypalce vůmyší, síženot, fežidůla a... a tak podobně. Brulíček se do toho slovníku ponořil, přímo do něj skočil šipku, potopil se pod samé dno, nadýchl se a začal zpívat píseň rozbřesku, kterému je každá dálnice krátká a silnice úzká. Po počáteční úzkosti zatleskal, až jasným, zářivým výkřikem probudil hejno pestrobarevných motýlů, kteří jakoby čekali na jeho příkaz a zapálili oblohu žhavou touhou, která vyvěrala z jejich nejhlubší podstaty.
Brulíčka vlastně nikdy nenapadlo se potápět – byl potopený ve své skořápce; když už ne celý život, tak rozhodně hodně, hodně dlouho. Už velmi dlouho žil život šneka, který se pomalu pohyboval z místa na místo; z tohotéž místa na totéž místa, jako když v tělocvičně pochoduješ už půl hodiny na značce a cítíš, že jsi už aspoň dvě hodiny měla být někde úplně jinde.
Takhle to vypadá, že měl hodně osamělý život, ale on měl Brulíčka. Dokázal si s ním povídat celé hodiny, ale daleko radši s ním (se sebou) mlčel; ve skořápce, ve které spalo „latentní kuřátko“, žluté, mokré, plné něhy těch, kteří by ho rádi pohladili, kdyby ho někdy viděli.
Někdy mi připadá, že se na sebe nerad dívám do zrcadla, že nerad poslouchám svůj hlas z nahrávky – díky Brulíčkovi už vím proč; skrz skořápku totiž prosvítá úsměv, který patří Brulíčkovi, Kohoutkovi a několika málo bytostem, o kterých se malým dětem vyprávějí pohádky, ale jsou to úsměvy, které nepatří třeba nikomu z těch, se kterými spolucestuješ ranním metrem. A i ti, kterým patří, si zaslouží každý ten svůj, jenže úsměvy se (alespoň na první a druhý pohled) podobají jeden druhému jako vejce vejci... Je strašně (opravdu STRAŠNĚ!) málo úsměvů, jmen, pocitů a citů... a tak žil Brulíček v ulitě a jen občas vystrčil tykadla. A občas o některé to tykadlo přišel. A strašně nerad se opakuje.
Naštěstí je Brulíček příbuzný ještěrkám, kterým dorůstají ulomené ocásky; jen to dorůstání trvá někdy strašidelně dlouho. Pak se Brulíček bojí ze skořápky vystrčit byť jen drápek; o některé už přišel. Někdy shodou okolností, někdy vlastní neopatrností... a představa, že se ti rozláme na atomy i ta skořápka... FUJ!
Za zpěvu motýlů si jednoho překrásného odpoledne Brulíček uvědomil, že skrz skořápku nesvítí sluníčko; zpěv motýlů ho vylákal ven. Už dlouho mu byla zima a skořápka, která dokázala odfiltrovat všechny hlasy, které ho v jeho únavě nenechaly vyspat, začala křičet; zprvu jen potichu sténala jak špatně namazané dveře, ale po čase vydávala takové zvuky, že Brulíček nemohl už ani spát, ani být vzhůru; a tak vyšel ven. Nejprve na kratičkou chvilku, jen tak na „zdravotní procházku“, a když zjistil, že motýlí zpěv rozsvítil na obloze pochodeň, vyšel ze sebe ven. Nechal se hladit sluníčkem a mlčel.
V ruce měl pořád ten slovník, ve kterém objevoval stále nová slova; slova, která sice nikdy neslyšel, ale měl pocit, že vyvěrají z nejhlubší hlubiny moře, do kterého se ponořil. Slova, která mu pud sebezáchovy nikdy nedovolil někomu říct...

Teď bychom si mohli myslet, že všechno skončilo dobře. Řekneme si to? Vždyť Brulíček má před sebou nejspíš ještě mnoho desetiletí života a motýli dokážou zpívat ty nejkrásnější písně na mnoho generací dopředu. Víš co? Řekněme si to.

Autor: Miloš F. Pechar | úterý 31.5.2016 23:53 | karma článku: 6.06 | přečteno: 122x

Další články blogera

Miloš F. Pechar

Otevřený dopis pražskému primátorovi MUDr. Zdeňku Hřibovi,

který zveřejňuji na svém FB profilu, který zveřejňuji na svém blogu na Idnes.cz a který zveřejňuji na platformě blogosfera.cz

28.11.2021 v 13:29 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 855 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 244 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 1497 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 474 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 972

Nehodný Kristův následovník, muzikant, graficky nenadaný typograf, básničkář a … nejste moc zvědaví?

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...